Výjimky z mezinárodních sankcí

Výjimky z mezinárodních sankcí

V souvislosti se zvýšeným počtem dotazů na možnosti výjimek z omezení a zákazů stanovených v  mezinárodních sankcích považujeme za vhodné tuto problematiku přehledně shrnout. 

Obecné shrnutí:

  • Výjimka se řídí a může být využita pouze a výhradně za podmínek a v rozsahu stanoveném v příslušném sankčním předpisu EU.
  • Pokud sankční předpis udělení výjimky výslovně neumožňuje, pak nelze výjimku udělit.
  • Některé výjimky se uplatní automaticky, bez nutnosti udělit povolení, případně musí být splněny podmínky stanovené v daném článku, např. vývoz jen do určitého data:
    • Zákazy stanovené v čl. x, odst. y, se nevztahují na …“.
    • Zákazy stanovené v čl. x, odst. y, se do … (konkrétní datum) … nepoužijí na …“.
  • Většina výjimek vyžaduje povolení úřadu:
    • Odchylně od zákazu stanoveného v čl. x, odst. y, může příslušný orgán členského státu povolit…“.
  • Oznámení a žádosti o výjimku se zasílají FAÚ na e-mail (fau@mfcr.cz), nebo do datové schránky (egi8zyh).
    • Oznámení i žádost musí obsahovat údaje o tom, kdo oznámení činí nebo, kdo žádost podává, a čeho se týká (uvést konkrétní článek sankčního předpisu, který umožňuje výjimku).
    • Za právnickou osobu může o výjimku požádat jen osoba oprávněná za ni jednat.
    • Oprávněnost žádosti o výjimku nebo uplatnění výjimky musí být doloženo relevantními dokumenty (v elektronické podobě), např.: smlouvy, objednávky, faktury apod. a údaji identifikujícími obchodního partnera.
    • Dokumenty v cizím jazyce (kromě slovenštiny a angličtiny) musí být přeloženy do češtiny (stačí pracovní překlad bez úředního ověření).
  • O výjimkách FAÚ rozhoduje ve správním řízení, základní lhůta je 30 dní a může být prodloužena o lhůtu nutnou pro informování Evropské komise a členských států.
  • Důvodnost použití výjimky při vývozu kontroluje celní správa, proto vývozce musí předložit povolení nebo mít připraveny dokumenty potvrzující oprávněnost použití automatické výjimky.
  • O výjimkách pro zboží dvojího užití a vojenský materiál rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu (https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/licencni-sprava/).

O výjimkách z mezinárodních sankcí podrobně:

Výjimky z mezinárodních sankcí mají za cíl zmírnit tvrdost dopadů omezujících opatření na civilní obyvatelstvo nebo na ty, kteří nejsou odpovědní za činnosti a politické kroky, které vedly k zavedení jednotlivých sankčních opatření. Účelem některých výjimek může být také poskytnutí přechodného období k utlumení činností a vztahů, na které tato opatření dopadají a které mají být proto s koncem přechodného období ukončeny s tím, že nadále již budou zcela zakázány.

Základní zásadou vždy je, že výjimka se řídí a může být využita pouze a výhradně za podmínek a v rozsahu stanoveném v příslušném přímo použitelném předpisu EU, jímž se konkrétní typ sankce a k němu se vztahující výjimky stanovují. Nelze tedy v žádném případě udělit výjimku tam, kde to sankční předpis výslovně neumožňuje. V takových případech nemá smysl se na FAÚ obracet se žádostí o zvážení nebo dokonce rovnou o povolení výjimky. Žádné individuální výjimky FAÚ sám o své vůli povolit nemůže. Stejně tak platí, že nelze v rámci jednoho sankčního předpisu žádat o výjimku ze zákazu stanoveného v konkrétním článku, ale možnost a podmínky pro uplatnění této výjimky převzít z jiného, věcně s daným zákazem nesouvisejícího článku sankčního předpisu.

Výjimky (z angl. exceptions) lze podle typu rozdělit na vynětí (jinak též exempce, z angl. exemptions) a odchylky (jinak též derogace, z angl. derogations). Základní rozdíl mezi vynětím a odchylkou je ve formulaci ustanovení o takové výjimce a v navazujícím postupu.

Vynětí je jakousi „automatickou“ výjimkou, jejíž využití nevyžaduje povolení příslušného orgánu členského státu. Postačí splnit podmínky, které příslušné ustanovení sankčního předpisu u daného typu výjimky (vynětí) vyžaduje. Obvykle bývá v sankčních předpisech takové ustanovení formulováno ve smyslu „Zákazy stanovené v čl. x, odst. y, se nevztahují na….“. I tento typ výjimky může být ještě konkretizován dalšími podmínkami, např. omezením v čase (např. formulací „Zákazy stanovené v čl. x, odst. y se do …(konkrétní datum)… nepoužijí na….“).

Některá ustanovení sankčních předpisů o vynětí (např. čl. 1s odst. 2 nařízení č. 765/2006, v platném znění) umožňují automatické uplatnění výjimky s tím, že vývozce v celním prohlášení uvede, že položky jsou vyváženy v rámci příslušné výjimky, a do 30 dnů od prvního vývozu první použití výjimky oznámí FAÚ. Za účelem plnění této povinnosti FAÚ nevydává žádný speciální formulář. Oznámení lze podat volnou formou za dodržení nezbytných náležitostí (§ 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 správního řádu) buď prostřednictvím datové schránky (egi8zyh) anebo e-mailem (fau@mfcr.cz). K oznámení je vhodné přiložit dokumenty (postačí v elektronické podobě), které dokládají důvodnost použití výjimky podle příslušného ustanovení konkrétního sankčního předpisu a skutečnosti tvrzené v oznámení (např. kontrakt, objednávka, faktura, údaje jednoznačně identifikující obchodního partnera v zahraničí, příp. komunikace s ním, atp.). Vzhledem k tomu, že jednacím jazykem je čeština, je třeba dokumenty v cizím jazyce opatřit alespoň pracovním překladem (tento ale nemusí nutně být úředně ověřen); to neplatí pro dokumenty ve slovenském jazyce, které postačí přiložit v originále. FAÚ samozřejmě na základě svých oprávnění může kontrolovat a prověřovat důvodnost použití výjimky, a to jak na základě podnětu od Celní správy ČR nebo někoho jiného, tak z vlastní iniciativy. K předejití situace neoprávněného uplatnění výjimky, které ve svém důsledku může znamenat porušení mezinárodních sankcí, FAÚ doporučuje v případě jakýchkoli pochybností o důvodnosti uplatnění výjimky předem (s dostatečným časovým předstihem) konzultovat FAÚ nebo příslušný orgán Celní správy ČR. Obecně platí, že vývoz zboží v rozporu s podmínkami stanovenými k použití příslušné výjimky v konkrétním sankčním předpisu může být porušením mezinárodních sankcí. Na takové situace pak pamatuje zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. sankční zákon) a tímto jednáním by mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku podle tohoto zákona (§ 18).

Kontrolu dodržování mezinárodních sankcí při vývozu a dovozu zboží vykonává primárně Celní správa ČR. Ta také v případě, že v souladu s příslušným ustanovením sankčního předpisu vývozce v celním prohlášení uvede, že položky (zboží a technologie) jsou vyváženy v rámci příslušné výjimky, je oprávněna zkontrolovat a nechat si vývozcem doložit důvodnost použití této výjimky.

Odchylka, na rozdíl od vynětí, již vyžaduje pro uplatnění výjimky povolení příslušného orgánu. Obvykle bývá v sankčních předpisech formulována ve smyslu „Odchylně od zákazu stanoveného v čl. x, odst. y, může příslušný orgán členského státu povolit…..“. V takovém případě je obchod, jinak dotčený zákazem, možno provést (nebo v něm pokračovat či jej dokončit) až  na základě rozhodnutí o povolení výjimky vydaném příslušným orgánem. Příslušným orgánem v ČR je primárně FAÚ (v některých případech to však může být i jiný státní orgán – např. Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu). Příslušný orgán rozhoduje o povolení tohoto typu výjimky (odchylky) v naprosté většině případů na základě žádosti (i když sankční zákon umožňuje FAÚ povolit výjimku i bez žádosti). Řízení se vede podle správního řádu, tudíž je třeba počítat se základní lhůtou 30 dní od podání žádosti k jejímu vyřízení, nepůjde-li o věc právně složitou či jinak komplikovanou, kde by lhůta mohla být ještě delší. U některých výjimek může být vyřízení povolení navíc komplikováno tzv. prenotifikační povinností příslušného orgánu, která bývá obvykle desetidenní (ale může být i jiná). To v praxi znamená, že i když příslušný orgán dospěje k závěru povolení udělit, musí tento svůj záměr nejdříve oznámit („notifikovat“) všem členským státům EU a Evropské komisi. Teprve až po marném uplynutí stanovené prenotifikační lhůty (kdy žádný členský stát ani Komise nevznese námitky či doplňující dotazy) lze rozhodnutí o povolení výjimky vydat. Je proto nanejvýše žádoucí, aby si případný žadatel byl těchto lhůt a potenciálních komplikací vědom.

FAÚ důrazně upozorňuje na skutečnost z praxe, že v žádném případě nemůže a nebude reflektovat na jakékoli žádosti o urgentní vydání rozhodnutí o povolení výjimky v situaci, kdy je zboží již naloženo na dopravním prostředku a je přistaveno na celním úřadu k proclení a teprve tam se vývozce od celních orgánů dozví, že potřebuje rozhodnutí příslušného orgánu o povolení výjimky na vývoz předmětného zboží. U výjimek (derogací) s tzv. prenotifikační povinností to ostatně není takto „obratem a na místě“ ani možné.

Kromě žádosti o povolení výjimky (derogace) by měl žadatel ve vlastním zájmu doložit veškeré relevantní dokumenty, které odpovídajícím způsobem dokládají jak obchod samotný, tak zejména splnění podmínek k udělení příslušné výjimky (derogace). Kvalita a úplnost podkladů předložených příslušnému orgánu spolu se žádostí může do značné míry ovlivnit rychlost vyřízení povolení.

Newsletter

Chcete mít přehled o aktuálních informacích ze světa AML a mezinárodních sankcí? Odebírejte náš newsletter a budete vždy v obraze.

Odebíráním newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů.