Sankce proti Rusku

Podnikatelské prostředí a veřejnost

Informace pro nájemce sankcionovaných nemovitostí

Tato informace je určena nájemcům bytů a dalších nemovitostí zmrazených na základě sankcí.

Zmrazení nemovitosti nebrání tomu, abyste v ní nadále bydleli v souladu se svojí nájemní smlouvou. Poté, co byla nemovitost zmrazena, je však třeba dodržovat následující pravidla.

  • Po zmrazení nemovitosti nesmíte nájemné platit v hotovosti, ale pouze na bankovní účet pronajímatele, kde zůstane po dobu platnosti sankce zmrazeno. Ke každé platbě je třeba přidat poznámku, že se jedná o nájemné.
  • Platby za služby, plyn, elektřinu atd. lze platit obdobně jako nájemné, tj. převodem na bankovní účet pronajímatele s poznámkou, že se jedná o platbu za služby. Opět je nelze hradit hotově. Pokud máte uzavřenou smlouvu přímo s dodavatelem, pak můžete hradit platby stejně jako doposud.

V případě komplikací se prosím nejdříve obraťte na pronajímatele a řešte nastalou situaci s ním. V případě dodávek energie se lze obrátit také na poskytovatele služeb. Pokud se situaci nepovede vyřešit takto, můžete se obrátit na Finanční analytický úřad s žádostí o výjimku podle § 9 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, případně podle čl. 4 – 6e nařízení Rady (EU) č. 269/2014.


Информация для арендаторов недвижимости,
находящейся под санкциями

Данная информация предназначена для арендаторов квартир и другой недвижимости, замороженной в соответствии с санкциями.

Замораживание недвижимости не мешает вам продолжать жить в ней в соответствии с договором аренды. Однако после того, как недвижимость заморожена, необходимо соблюдать следующие правила.

  • После замораживания недвижимости запрещается вносить арендную плату наличными. Арендная плата может быть перечислена только на банковский счет арендодателя, и здесь будет оставаться замороженной в течение всего срока действия санкций. К каждому платежу должна быть приложена пометка о том, что это арендная плата.
  • Платежи за коммунальные услуги, газ, электричество и т.д. могут производиться так же, как и арендная плата, т.е. путем перечисления на банковский счет арендодателя с пометкой, что это коммунальный платеж. Платежи не могут быть осуществлены наличными. Если у Вас заключен договор непосредственно с поставщиком, то Вы можете осуществлять платежи в прежнем порядке.

В случае возникновения сложностей, пожалуйста, в первую очередь свяжитесь с арендодателем и урегулируйте ситуацию с ним. В случае с энергоснабжением Вы также можете обратиться к поставщику услуг. Если ситуация не может быть разрешена таким образом, вы можете обратиться в Финансово-аналитическое управление (Finanční analytický úřad) с просьбой о предоставлении исключения в соответствии со статьей 9 Закона № 69/2006 о применении международных санкций или в соответствии со статьями 4-6e Регламента Совета (ЕС) № 269/2014.


Přehled informačních zdrojů a dotazy na FAÚ

Dotazy na FAÚ:

Vzhledem ke skutečnosti, že v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině je FAÚ v současné době přetížen telefonickými dotazy na výklad a aplikaci mezinárodních sankcí, žádáme subjekty o využívání písemných kvalifikovaných dotazů, viz zde.

Jakkoli rozumíme snaze široké a zejména podnikatelské veřejnosti co nejrychleji a správně se v  přijímaných sankčních předpisech zorientovat, žádáme o pochopení, že nelze všechny dotazy zodpovídat bez přípravy a telefonicky, a to i z důvodu zatímní nekonsolidovanosti textů a složitosti sankčních předpisů.

Naprostá většina potřebných informací je dohledatelná ve veřejně dostupných zdrojích na Internetu. Proto doporučujeme využít tyto informační zdroje:

1) Stránky FAÚ (https://fau.gov.cz/) mají sekci věnovanou mezinárodním sankcím obecně i konkrétně sankcím vůči Rusku a Bělorusku, kde jsou příslušné sankční předpisy, odkazy i odpovědi na nejčastější otázky.

2) Stránky Ministerstva průmyslu a obchodu (https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/licencni-sprava/sankce-vuci-rusku-a-belorusku/)

Aktuální problematice sankcí vůči Rusku a Bělorusku se věnuje MPO, které je rovněž příslušné k vydání případných povolení pro vývoz zboží a technologií, pokud by se na Váš obchodní případ vztahovaly mezinárodní sankce.

3) Stránky Evropské komise (https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/international-relations/restrictive-measures-sanctions_cs)

Stránky EK obsahují rozcestník k: i) přehledu o sankcích EU a souvisejících nástrojích, ii) kontaktnímu bodu na úrovni EU pro poskytovatele humanitárním pomoci v prostředí, kde se uplatňují sankce EU, iii) přehledu sankcí přijatých po ruské agresi na Ukrajině včetně nejčastějších otázek a odpovědí.

4) Stránky Rady EU

Shrnují vývoj v oblasti mezinárodních sankcí i to, jaké typy sankcí byly uvaleny: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions/restrictive-measures-ukraine-crisis

5) Sankční mapa (sanctionsmap.eu)

Předpisy týkající se sankcionovaných zemí je možno stáhnout přes integrovaný odkaz do EUR-lex i v české jazykové verzi, v mapě lze  vyhledat fyzické i právnické osoby, subjekty a orgány, na které se vztahují sankce EU.

6) Sankcionovaný subjekt

V souvislosti s mezinárodními sankcemi je nutné prověřit, zda obchodní partner v Rusku či Bělorusku není uveden na sankčním seznamu, jelikož takové osobě nesmí být přímo ani nepřímo zpřístupněny finanční prostředky a hospodářské zdroje.  Kromě prověření obchodních partnerů, tj. zprostředkovatelů i koncového příjemce, je třeba u právnických osob znát i jejich vlastnickou a ovládací strukturu, aby bylo zřejmé, že subjekt není vlastněn, držen či ovládán fyzickou nebo právnickou osobou, vůči které se uplatňují finanční sankce.

Seznam sankcionovaných subjektů v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině konfliktem je k dispozici prostřednictvím sankční mapy EU.

Upozorňujeme na možné problémy s úhradou závazků, jelikož finanční sankce směřují také na některé ruské a běloruské banky, u nichž je zákaz poskytovat specializované služby předávání údajů o finančních transakcích, které se používají k výměně finančních údajů (systém SWIFT).

7) Informace, zda zboží nepodléhá sankcím

Zda zboží, které je předmětem obchodu, nepodléhá sankcím lze zkontrolovat v databázi celní správy TARIC https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx

Zde se vyhledává podle kódu celní nomenklatury - u pole „(33) nomenklatura“ rozkliknout pole se 3 tečkami (…) a najít si své zboží. Dále rozkliknout odkazy/přílohy, kde je uvedeno, jaká omezení se na dané zboží vztahují. Doporučujeme následně ověřit i v příslušném sankčním předpisu.

Užitečné informace v tomto směru k opatřením EU v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině lze čerpat i na stránkách Evropské komise věnovaných omezením v oblasti vývozu a dovozu zboží:

EU measures following the Russian invasion of Ukraine

Aggression against Ukraine - FAQ (PDF)

8) Pokud si stále nejste jisti, zda se mezinárodní sankce vztahují na dané zboží, službu či subjekt, tak se lze na FAÚ obrátit s kvalifikovaným dotazem, tj. s uvedením vlastních zjištění tazatele a s popisem, co je předmětem přetrvávajících pochybností ve výkladu. FAÚ dotazy zodpovídá v pořadí, v jakém došly ve lhůtě do 30 dnů.


Nejčastěji kladené otázky k vývozu zboží

Otázka 1: (k čl. 2 tohoto nařízení, které nově zcela zakazuje vývoz zboží a technologií dvojího užití do Ruska nebo pro použití tamtéž): Chápeme správně, že jakmile by bylo určité zboží zjištěno jako zboží dvojího užití v uvedené databázi/TARIC kontrole, tak takovou transakci bychom nemohli zpracovat? Jakým způsobem bychom měli zajistit výše uvedený zákaz?

Odpověď 1: Čl. 2 nařízení (EU) č. 833/2014, jak je nyní nově přeformulován nařízením (EU) 2022/328 ze dne 25. 2. 2022, sice zakazuje vývoz „duálu“ do Ruska nebo pro použití tamtéž, nicméně v odst. 3, 4 a 5 téhož článku je umožněna celá řada výjimek. V některých situacích tak může jít o legální dodávky „duálu“ do Ruska, jelikož zákaz v čl. 2 není zcela generální (bez možnosti výjimek). Tam kde půjde o nezakázaný vývoz duálu, tak tam samozřejmě, nebudou-li tomu bránit jiné okolnosti případu, budou možné i související platby (převody finančních prostředků).

Otázka 2: Podléhá vývoz technologií pro papírenský průmysl do Ruska mezinárodním sankcím?

Odpověď 2: Vývoz technologií pro papírenský průmysl do Ruska, v současné době není omezen.  Upozorňujeme však, že vývoz nesmí být ve prospěch sankcionovaných osob, subjektů nebo orgánů, neboť je zakázáno jim zpřístupnit jakékoli hospodářské zdroje (a to přímo či nepřímo). Svého ruského obchodního partnera (příjemce i konečného uživatele) musíte prověřit vůči sankčnímu seznamu osob s uloženými finančními sankcemi.

Na export zařízení pod uvedeným kódem na území Doněcké a Luhanské oblasti (čl. 4 nařízení č. 263/2022 ze dne 23. 2. 2022 včetně přílohy s celními kódy k tomuto nařízení), která nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády, se však vztahují omezení podle čl. 4 nařízení (EU) 2022/263.  

Otázka 3: Vztahuje se zákaz obchodování také na ruský státní podnik Ruské dráhy (RZD) a jeho dceřiné společnosti v EU?

Odpověď 3: Subjekt „Ruské dráhy (RZD)“ (dále jen „RŽD“) je pod označením „Ruské železniční dráhy“ uveden v příloze XIII nařízení (EU) č. 833/2014, ve znění nařízení (EU) 2022/328. Vůči subjektům uvedeným na seznamu v příloze XIII se použije ustanovení čl. 5 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 833/2014. Jak lze z předmětného ustanovení zjistit, toto se netýká generálního „zákazu obchodování“ subjektu RŽD nebo kohokoli s ním, ale obchodování (zjednodušeně) s cennými papíry, vydanými RŽD po dni 12. dubna 2022. Podle čl. 5 odst. 6 bod ii) nařízení (EU) č. 833/2014 se navíc zakazuje poskytovat jakékoli nové půjčky nebo úvěry po dni 26. února 2022 mj. subjektu RŽD, přičemž ovšem se podle dalšího textu naposledy uvedeného ustanovení tento zákaz nevztahuje na situace tam uvedené pod písm. a) a b), tedy zjednodušeně uvedeno, mj., na jinak nezakázané činnosti a obchody.

Co se týče dceřiných společností usazených v Unii, tam lze použít citaci z tzv. Vodítek EK (dokument EK C(2017) 5738 final: Pokyny Komise k provádění některých ustanovení nařízení (EU) č. 833/2014) ve znění ze dne 25. 8. 2017, kde se uvádí, že: „Článek 5 je pečlivě formulován tak, aby bylo zajištěno, že dceřiné společnosti subjektů, proti nimž jsou opatření namířena, usazené v EU se samy nestanou takovými subjekty. Podle čl. 5 odst. 3 (zde tedy analogicky zřejmě nově, v očekávané aktualizaci Vodítek návazně na nynější novelizaci nařízení (EU) č. 833/2014, také podle čl. 5 odst. 6 – pozn. FAÚ) se povinnost neposkytnout úvěr se splatností delší než 30 dnů týká pouze subjektů, proti nimž jsou opatření namířena, jejich dceřiných společností mimo EU a osob jednajících jejich jménem. Dále je třeba mít na paměti, že dceřiná společnost subjektu, proti němuž jsou opatření namířena, usazená v EU přímo podléhá plnění povinností podle nařízení a nesmí v rámci skupiny převádět finanční prostředky subjektu, proti němuž jsou opatření namířena.“

Otázka 4: K udělení povolení vývozu čerpadel do Ruska – jedná se o části a součásti čerpadel 84139100: je při vývozu čerpadel do Ruska nutné vyjádření FAÚ, jak požaduje celní úřad?

Odpověď 4: Každý vývozce si musí okolnosti svého obchodního případu v souvislostech s aktuálně účinnými mezinárodními sankcemi ověřit sám, je za to také plně odpovědný.

V tuto chvíli je možné na základě poskytnutých informací sdělit pouze to, že zboží a technologie pod uváděným celním kódem 84139100 nejsou zahrnuty na seznamu položek v příloze II nařízení (EU) č. 833/2014. Nevztahuje se tak na ně povinnost mít k vývozu takového zboží a technologií předchozí povolení od příslušného orgánu podle čl. 3 citovaného „sankčního“ předpisu EU. Pokud jde o deklarovaného příjemce v Rusku, tak toho je třeba prověřit, zda nefiguruje na sankčním seznamu, přičemž je třeba znát i jeho vlastnickou strukturu, zda není vlastněn, držen či ovládán fyzickou nebo právnickou osobou, vůči které se uplatní finanční sankce (taková osoba, subjekt nebo orgán by byl uveden nejspíše v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014, ve znění pozdějších předpisů) – toto lze ověřit např. prostřednictvím nástroje Sankční mapa EU zde: www.sanctionsmap.eu.

Touto odpovědí nejsou nijak dotčeny povinnosti vývozce, pokud by šlo o zboží dvojího použití nebo dokonce o vojenský materiál. V souvislosti s chystaným odpojením některých ruských bank od systému SWIFT (případně v budoucnu i dalších bankovních institucí) také FAÚ doporučuje prověřit předem, zda i v případě jinak nezakázaného vývozu zboží do Ruska bude mít vývozce zajištěno plnění od ruského obchodního partnera za jemu dodané zboží.

Otázka 1: Můžeme do EU dovézt zboží vyrobeného v Mariupolu v Doněcké oblasti Ukrajiny? Podle čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (EU) 2022/263 ze dne 23. února 2022, musí firmy, či subjekty oznámit danou činnost nebo transakci příslušnému orgánu členského státu usazení alespoň 10 pracovních dnů předem.

Odpověď 1: Po konzultaci s MZV, teritoriální odborem, ověřeno, že město Mariupol ke dni zpracování odpovědi nespadá do specifikovaných území, jak jsou tato vymezena v čl. 1 písm. d) nařízení (EU) 2022/328, a tudíž se aktuálně na dovoz zboží vyrobeného v Mariupolu do EU nepoužije ustanovení čl. 2 nařízení (EU) 2022/328. Zboží je tak možné propustit do volného oběhu (samozřejmě pokud tomu nebrání jiné okolnosti, např. omezení stanovená v jiných sankčních předpisech nebo jiných ustanoveních nařízení (EU) 2022/328). Při dalších obdobných dovozech z těchto částí Ukrajiny je třeba ověřit aktuální stav rozsahu specifikovaných území (území Doněcké a Luhanské oblasti, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády).


Upozornění na vysoké riziko obcházení mezinárodních sankcí proti Rusku

Sankční předpisy explicitně zakazují podílet se vědomě nebo záměrně na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů stanovených v těchto předpisech.

S ohledem na rozsáhlá ekonomická a další sankční opatření uvalená na Rusko upozorňujeme na hrozící zvýšené riziko obcházení mezinárodních sankcí proti Rusku, které je spojeno:

  • zejména se subjekty ze států, které jsou nakloněny ruskému režimu nebo jsou obchodními partnery Ruska
  • se subjekty se sídlem v EU (typicky s ruskou nebo běloruskou účastí fyzických či právnických osob), které nebudou vzbuzovat podezření, že prostřednictvím nich dochází k obcházení sankcí
  • se zbožím, na které jsou uvaleny sankce, a které bude vydáváno za zboží, které těmto sankcím nepodléhá.

K tomuto tématu Evropská komise publikovala dne 1. 4. 2022 v Úředním věstníku Evropské unie své Oznámení hospodářským subjektům, dovozcům a vývozcům.

Oznámení Evropské komise (PDF)

Stejně jako České republice hrozí při neplnění závazků postih od orgánů EU, tak i porušování mezinárodních sankcí soukromými osobami nebo podnikatelskými a jinými subjekty může být postihováno citelnou pokutou, v nejzávažnějších případech i prostředky trestního práva (trestný čin porušení mezinárodních sankcí podle § 410 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Je proto třeba, aby každý, kdo udržuje nebo hodlá navázat jakékoli obchodní nebo i jiné styky do „rizikových“ oblastí nebo s „rizikovými“ osobami, vždy včas ověřil, zda jeho obchodní partner či klient není uveden mezi těmi, s nimiž jsou styky a obchodní vztahy omezeny nebo přímo zakázány, anebo zda se nejedná o odvětví, zboží či služby, které podléhají sankčnímu režimu.


Výkladová vodítka Komise k zákazu přistávat, vzlétat či přelétat území EU

Opatření přijatá dne 28. února 2022 týkající se uzavření letového prostoru EU

(nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ve znění nařízení Rady (EU) 2022/334 ze dne 28. února 2022)

1. Je opatřeními dotčen neruský provozovatel, který provozuje letadlo registrované v Rusku?

Ano – opatření zakazují lety nejen ruských leteckých dopravců, ale i všech letadel registrovaných v Rusku bez ohledu na provozovatele.

2. Týká se tento zákaz také soukromých (tj. nekomerčních) letů letadel vlastněných nebo pronajatých ruskými občany nebo ruskými společnostmi?

Ano, do zákazu jsou zahrnuta i soukromá letadla. To znamená, že jsou zakázány také např. soukromá obchodní letadla (tryskáče).

3. Týká se tento zákaz letadel registrovaných v EU nebo ve třetích zemích, která si pronajímají ruští občané?

Ano.

4. Naše společnost byla požádána, aby poskytla leteckou službu, ale nejsme si jisti, zda se na ni vztahují nová opatření. Jaké jsou naše povinnosti?

  • V případě pochybností se můžete vždy obrátit na příslušné orgány členských států nebo Evropskou komisi.
  • Je však důležité mít na paměti, že článek 12 nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ve znění nařízení Rady (EU) 2022/334 ze dne 28. února 2022 uvádí, že je zakázáno účastnit se činností, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů v tomto nařízení.
  • Kromě toho se společnostem doporučuje hlásit příslušným národním úřadům pokusy o obcházení mezinárodních sankcí.

5. Najali jsme neruské registrované letadlo ruskému operátorovi. Můžeme letět letadlem z Ruska?

Pokud je smlouva o pronájmu zrušena v tom smyslu, že letadlo již není provozováno nebo ovládáno ruským subjektem, nevztahují se na něj sankce EU a může se bez problémů vrátit do EU. Lze je rovněž vrátit na základě výjimek stanovených v nařízení se zvláštním a řádně odůvodněným povolením příslušného členského státu (příslušných členských států), a to i v případě, že smlouva nebyla zrušena.

6. Jak můžeme prosazovat pravidla týkající se „letadla neregistrovaného v Rusku, které je vlastněno nebo pronajato nebo jinak řízeno jakoukoli ruskou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem nebo orgánem“, protože nevíme o stranách, které stojí např. za EU registrovaným soukromým letadlem?

Je pravda, že zejména u přeletů bude obtížná okamžitá kontrola a vymáhání. Členské státy by však měly informovat svůj personál provádějící kontrolu na odbavovací ploše, aby věnoval zvláštní pozornost tomuto nařízení při kontrole letadel, která přistála na jejich území. Kromě kontroly dokladů by měly být posádce položeny otázky týkající se cestujících atd. Rovněž je třeba mít na paměti a sdělit zúčastněným stranám, že jakýkoli subjekt, u kterého se zjistí, že porušil sankce nebo se účastnil nebo napomáhal při jejich obcházení, může čelit následkům.

7. Vztahuje se zákaz pouze na vlastní vzdušný prostor členských států nebo také na vzdušný prostor na volném moři kontrolovaný uvedeným členským státem?

Nařízení se vztahuje na území Unie. Nařízení se proto na vzdušný prostor volného moře nevztahuje. Vztahuje se pouze vlastní vzdušný prostor členských států.

8. Musíme výslovně povolit také humanitární lety nebo lety SAR, nebo se tento požadavek vztahuje pouze na pronajaté lety?

Požadavek na provedení zvláštního povolení se vztahuje na všechny tyto lety. V opačném případě by mohl být přelet schopen obejít sankční pravidla tím, že by se jednoduše prohlašoval za humanitární let.

9. Platí zákaz také v případě osoby, která má dvojí občanství (např. má ruský i EU pas)?

Ano, zůstávají občany Ruska, i když jsou také držiteli druhého pasu odjinud.

10. Vztahují se tato omezení i na ruské občany s povolením k trvalému pobytu v členském státě EU?

Ano, vztahují.

11. Vztahují se tato omezení také na ruské občany vlastnící právnické osoby EU, které zaregistrovaly letadlo v členském státě EU?

Ano, vztahují. Vezměte prosím na vědomí znění článku 3d, které uvádí "nebo pro žádné jiné než ruské letadlo, které je ve vlastnictví nebo pronajato nebo jinak kontrolováno jakoukoli ruskou fyzickou nebo právnickou osobou". Záměrem této formulace je vyhnout se možnosti obcházení pravidel nějakým právním konstruktem.

12. Vztahují se tato omezení také na letadlo, které bylo v údržbě v EU a nyní by se vrátilo do Ruska?

Ano, vztahují. Let po návratu z údržby by nebyl považován za humanitární let nebo takový, který by byl slučitelný s cíli tohoto nařízení.


Zákaz dovozu/vývozu výrobků ze železa a oceli

Zákazy dovozu výrobků ze železa a oceli do ČR

Sankce proti Rusku:

Nařízení Rady (EU) č. 2022/428 ze dne 15. března 2022, kterým se mění „základní“ nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Nový čl. 3g nařízení zakazuje přímo či nepřímo dovážet do Unie výrobky ze železa a oceli uvedené na seznamu v příloze XVII (tj. konkrétní seznam výrobků ze železa a oceli – vyjmenovány jednotlivé celní kódy KN kapitol 72 a 73), pokud pocházejí z Ruska nebo byly vyvezeny z Ruska. Obdobný zákaz se uplatní na přímý či nepřímý nákup výrobků ze železa a oceli a na přepravu takových výrobků a další služby jako poskytovat přímo či nepřímo technickou pomoc, zprostředkovatelské služby, financování nebo finanční pomoc, včetně finančních derivátů, jakož i pojištění.

Tento zákaz se do 17. 6. 2022 nevztahuje na plnění ze smluv uzavřených před 16. 3. 2022 včetně doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné (např. nynější uzavření pojistné smlouvy přepravovaného zboží).

V souvislosti s těmito „doplňkovými smlouvami, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné“ FAÚ výslovně upozorňuje, že tím rozhodně nejsou myšleny jakékoli nyní uzavírané dodatky původních (někdy označovaných „rámcových“) smluv, uzavřených v době před zavedením zákazu, které by nyní dodatečně navyšovaly celkový objem nebo cenu původních kontraktů. Na tyto pokusy bude FAÚ nahlížet jako na pokusy o obcházení mezinárodních sankcí

Sankce proti Bělorusku:

Nařízení Rady (EU) č. 2022/355 ze dne 2. března 2022, kterým se mění „základní“ nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku.

Nový čl. 1q nařízení zakazuje přímo či nepřímo dovážet do Unie výrobky ze železa a oceli uvedené v příloze XII (tj. všechny celní kódy KN kapitol 72 a 73), pokud pocházejí z Běloruska nebo byly vyvezeny z Běloruska. Obdobný zákaz se uplatní na přímý či nepřímý nákup výrobků ze železa a oceli a na přepravu takových výrobků a další služby.

Tento zákaz se do 4. 6. 2022 neuplatní na plnění ze smluv uzavřených před 2. 3. 2022 včetně doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné (např. pojistná smlouva).

K charakteru doplňkových smluv viz zákaz dovozů a sankce proti Rusku.

Dotaz (1): Jsme česká strojírenská firma, která dováží z Běloruska ocelové svařence krbových kamen. Týká se tato sankce vývozu surového železa a oceli, nebo i ocelových výrobků - svařenců?

Odpověď (1): Pokud tyto ocelové výrobky – svařence, spadají svým celním zařazením pod některou z kapitol 72 nebo 73, tudíž na seznam výrobků ze železa a oceli uvedený v příloze XII nařízení (ES) č. 765/2006, ve znění pozdějších předpisů, pak se na tyto výrobky uplatní omezení v čl. 1q předmětného přímo použitelného „sankčního“ nařízení. V praxi by to znamenalo, že pokud je dovoz realizován na základě smlouvy uzavřené přede dnem 2. března 2022, pak na základě výjimky uvedené v čl. 1q odst. 2 lze toto zboží z Běloruska dovážet ještě do 4. června 2022. Po tomto datu bude dovoz těchto výrobku z Běloruska zakázán.

Dotaz (2): Je možno v dubnu 2022 obdržet dodávku zboží (ocelové tyče) z Běloruska? Smlouva s běloruskou společností byla uzavřena 22.2.2022?

Odpověď (2): Jelikož máte smlouvu uzavřenou před 2. 3. 2022, došlo ke splnění podmínky v čl. 1q odst. 2 nařízení, a tak se na Vaši společnost zákaz na dovoz oceli do 4. června 2022 neuplatní. Po tomto datu však zákaz působí vůči veškerým dovozům oceli a výrobkům z ní z Běloruska.

Dotaz (3): Prosím o informaci, je-li možné nakoupit daný ocelový výrobek - celní sazební 7314 20 10 od běloruské společnosti, která se zabývá jak výrobou železobetonových prvků, tak i výrobou armovacích sítí z žebříkové oceli.

Otázka tedy je, jestli máme možnost tento materiál/výrobky dovézt do ČR?

Odpověď (3): Veškeré výrobky ze železa a oceli celních kapitol (KN kódů) 72 a 73 jsou uvedeny v příloze XII nařízení (ES) č. 765/2006, ve znění pozdějších předpisů. Na dovoz těchto výrobků z Běloruska se vztahují omezující opatření (sankce) stanovená v čl. 1q uvedeného přímo použitelného „sankčního“ předpisu EU. Z toho zákazu připouští čl. 1q v odstavci 2 výjimku s tím, že zákaz dovozu těchto výrobků se do 4. června 2022 nevztahuje na plnění smluv uzavřených přede dnem 2. března 2022 nebo doplňkových smluv. Které jsou pro plnění takových smluv nezbytné. Prakticky to znamená, že pokud máte s uvedenou běloruskou společností smlouvy nebo objednávky uzavřené ještě před 2. březnem, pak s použitím výjimky podle čl. 1q odst. 2 nařízení (ES) č. 765/2006, ve znění pozdějších předpisů, můžete výrobky ze železa a oceli pod Vámi uváděným celním zařazením 7314 20 10 na základě těchto smluv a objednávek do EU dovézt, ovšem dovoz se musí uskutečnit nejpozději do 4. června 2022. Po tomto datu možnost výjimek zcela zaniká a zboží celních kapitol 72 a 73 nebude moci být do EU dováženo!

Pokud Váš obchodní případ splňuje podmínky stanovené v čl. 1q odst. 2, je tato výjimka „automatická“ tzn. není třeba nikde žádat o povolení, jen je třeba být připraven doložit celním orgánům splnění podmínek výjimky.

Zcela závěrem připomínáme zákaz obcházení mezinárodních sankcí stanovený v čl. 1m nařízení (ES) č. 765/2006, ve znění pozdějších předpisů.

Zákaz vývozu železa a oceli a výrobků z nich

Sankce proti Rusku:

Nařízení Rady (EU) č. 2022/263 ze dne 23. 2. 2022 o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území.

Podle čl. 4 nařízení se zakazuje prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie uvedené v příloze II (mj. kapitola 72 – železo a ocel, kapitola 73 – výrobky ze železa a oceli)
a) jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu na specifikovaných územích nebo
b) pro použití na specifikovaných územích.

Příloha II obsahuje některé zboží a technologie vhodné pro použití v těchto klíčových oblastech:
i) doprava;
ii) telekomunikace;
iii) energetika;
iv) vyhledávání, průzkum, těžba a produkce ropy, zemního plynu a nerostných surovin.

Do 24. 8. 2022 se zákazy nevztahují na plnění povinností plynoucích ze smlouvy uzavřené před 23. 3. 2022 nebo z doplňkových smluv, které jsou pro plnění takové smlouvy nezbytné, pokud o tom byl příslušný orgán (v tomto případě Finanční analytický úřad) písemně informován alespoň 5 pracovních dnů předem.

*Specifikovaným územím se rozumí území Doněcké a Luhanské oblasti, která nejsou pod kontrolou vlády Ukrajiny.*


Omezení na vývoz luxusního zboží do Ruska

Luxusní zboží

Čtvrtý sankční balíček EU vůči Rusku platný od 16. 3. 2022 nově zavádí obchodní omezení na vývoz luxusního zboží do Ruska nebo pro použití v Rusku.

Sankční předpis: Nařízení Rady (EU) č. 2022/428 ze dne 15. března 2022, kterým se mění „základní“ nařízení (EU) č. 833/2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Nový čl. 3h nařízení zakazuje přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet luxusní zboží uvedené na seznamu v příloze XVIII jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku.

Zákaz se vztahuje na luxusní zboží uvedené na seznamu v příloze XVIII, pokud jeho hodnota přesahuje 300 EUR za kus, není-li v příloze stanoveno jinak.

Jediná výjimka z tohoto zákazu se týká pouze zboží nezbytného pro služební účely diplomatických misí či konzulárních úřadů členských států nebo partnerských zemí v Rusku nebo mezinárodních organizací požívajících výsad podle mezinárodního práva nebo pro osobní potřeby jejich pracovníků.

Seznam luxusního zboží v příloze XVIII nařízení obsahuje níže uvedené skupiny zboží, v rámci nichž je třeba konkrétní položku ověřit dle celního kódu KN (kombinované nomenklatury). Skupiny luxusního zboží:

  1. Koně
  2. Kaviár a kaviárové náhražky
  3. Lanýže a přípravky z nich
  4. Vína (včetně šumivých vín), piva, destiláty a lihové nápoje
  5. Doutníky a doutníčky
  6. Parfémy, toaletní vody a kosmetika, včetně dekorativní kosmetiky
  7. Kožené a sedlářské výrobky, cestovní zboží, kabelky a podobné druhy zboží
  8. Kabáty a pláště nebo jiné oděvy, oděvní doplňky a obuv (bez ohledu na použitý materiál)
  9. Koberce a tapiserie, též ručně vyrobené
  10. Perly, drahokamy a polodrahokamy, výrobky z perel, šperky, zlatnické a stříbrnické zboží
  11. Mince a bankovky, které nejsou oběživem
  12. Příbory z drahých kovů nebo s povrchovou úpravou z drahých kovů či vykládané drahými kovy
  13. Stolní nádobí a náčiní z porcelánu, kameniny či póroviny nebo jemné keramické stolní nádobí a náčiní
  14. Zboží z olovnatého křišťálu
  15. Elektronické zboží pro domácí použití v hodnotě přesahující 750 EUR
  16. Elektrické/elektronické nebo optické přístroje pro nahrávání a přehrávání zvuku a obrazu v hodnotě přesahující 1 000 EUR
  17. Vozidla, s výjimkou ambulantních, určená k dopravě osob po zemi, vzduchem nebo po moři v hodnotě překračující50 000 EUR za kus, visuté lanovky, sedačkové výtahy, lyžařské vleky, trakční zařízení pro pozemní lanovky, motocykly v hodnotě překračující 5 000 EUR za kus a jejich příslušenství a části a součásti
  18. Hodiny a hodinky a jejich části a součásti
  19. Hudební nástroje v hodnotě přesahující 1 500 EUR
  20. Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti
  21. Výrobky a potřeby pro sport, včetně lyžování, golfu, potápění a vodních sportů
  22. Výrobky a vybavení pro biliár, automatický kuželník, herny a hry fungující po vhození mince nebo vložení bankovky.

Výkladová vodítka FAÚ

1. Otázka „Co je rozuměno pojmem kus?“

Pokud v příloze XVIII není stanovena konkrétní hodnota u daného zboží (jako např. Elektronické zboží pro domácí použití - skupina 15), pak se uplatní obecné pravidlo, že zákaz se vztahuje na luxusní zboží s hodnotou přesahující 300 EUR za kus. Výklad k textu „hodnota zboží přesahující 300 EUR za kus“ tj. stanovení jednotkového množství, vychází z toho, co je rozuměno pojmem „kus“. Níže jsou uvedeny příklady:

  • Zboží, u něhož lze jednoznačně definovat množství v kusech (oblečení, parfém, láhev destilátu apod.)
  • Zboží, které má jednoznačně definovatelný kus, ale je vyváženo v sadách (např. sada 5 luxusních košil) s fakturací pouze za tuto sadu - zde je třeba vycházet z fakturovaného maloobchodního balení
  • Dětské pleny (celní kód 9619 00 81) - cena za kus představuje cenu za fakturované maloobchodní balení plen (tedy nikoliv cenu za 1 plenu)
  • Zboží, které se prodává zpravidla pouze v sadách (např. příbory, nádobí) – zde je za kus primárně považována sada tj. opět se vychází z fakturovaného maloobchodního balení
  • Víno, pivo, destiláty - cena za kus se bude řídit podle fakturovaného maloobchodního balení (1 lahev, 1 plechovka, 1 sud).      

2. Otázka přepočtu ceny

Pro přepočet hodnotových limitů bude používán EUR kurz (dle čl. 48 odst. 2 dle prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie). K zjištění na stránkách celní správy https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/kurzy.aspx

Pro letošní rok je stanovený kurz na 25,309 Kč za 1 EUR.  

3. Otázka vozidel určených k dopravě osob po zemi, vzduchem nebo po moři v hodnotě překračující 50 000 EUR za kus a jejich příslušenství a části a součásti, a dále skupina zahrnující visuté lanovky, sedačkové výtahy, lyžařské vleky, trakční zařízení pro pozemní lanovky, motocykly v hodnotě překračující 5 000 EUR za kus a jejich příslušenství a části.

Co se týče náhradních dílů a doplňků, tj. příslušenství a části, zde se uplatní pravidlo, že zákaz se vztahuje na zboží, jehož cena za kus přesahuje hodnotu 300 EUR, přičemž musí jít současně o zboží/výrobky jmenované v příloze XVIII nařízení.

Autobusy pro deset lidí (včetně řidiče) a více (celní kód 8704 00 00), u tohoto zboží bude pro uplatnění zákazu také rozhodující cena nad 50 000 EUR za kus.

Často kladené  dotazy

Dotaz: Na základě prozkoumání velkého objemu informaci, a pro správné následující kroky pro podání a vyřízeni žádosti o vývozní povolení na námi vyráběné výrobky na území Ruské Federace, prosíme o pomoc / radu jakým způsobem máme postupovat. Naše společnost vyrábí zboží X a dodává je i na území Ruské federace, přičemž z důvodu mezinárodní situace nastal problém s plněním podmínek smluv uzavřených do 26.02.2022, a to vývoz tohoto „luxusního“ zboží po ukončeni výroby. Prosíme o radu, jak máme postupovat v daném případě.

Odpověď: Výklad ustanovení čl. 3h nařízení (EU) č. 833/2014, ve znění pozdějších předpisů (tedy včetně nařízení (EU) 2022/428) - s účinností od 16. 3. 2002 se na luxusní zboží uvedené na seznamu v příloze XVIII nařízení (EU) č. 833/2014 uplatní omezení a zákazy uvedené v čl. 3h nařízení (EU) č. 833/2014. V praxi to znamená, že spadá-li zboží svým celním kódem a současně připojeným popisem do přílohy XVIII, pak je od 16. 3. 2022 nelze do Ruska nebo pro použití tamtéž komukoliv vyvážet, a to bez ohledu na to, kdy byla smlouva uzavřena (čl. 3h nepřipouští žádné přechodné období). Omezení zákazu se podle čl. 3h odst. 2 týká jen položek, které sice jsou v příloze XVIII uvedeny, ale cena nedosahuje hodnoty 300 EUR za kus. Výluka přípustná podle čl. 3h odst. 3 „zboží nezbytné pro služební účely diplomatických misí či konzulárních úřadů členských států nebo partnerských zemí v Rusku nebo mezinárodních organizací požívajících výsad podle mezinárodního práva nebo pro osobní potřeby jejich pracovníků“, podle Vašeho popisu zjevně nepřipadá ve Vašem obchodním modelu v úvahu.


Průzkumné a těžební projekty v Rusku

Rada (EU) změnovým nařízením (EU) č. 2022/428, s účinností od 16. 3. 2022 nahradila dosavadní čl. 3 nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině novým zněním.

Nově platí, že se zakazuje přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží nebo technologie uvedené na seznamu v příloze II bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie, či nikoli, jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu či orgánu v Rusku, včetně jeho výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu nebo pro použití v Rusku, včetně jeho výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu. Kromě toho se zakazuje přímo či nepřímo poskytovat související technickou pomoc, zprostředkovatelské nebo jiné služby, a přímo či nepřímo poskytovat související financování nebo finanční pomoc.

Tyto zákazy se nevztahují na prodej, dodávky, převod nebo vývoz zboží nebo technologií ani na poskytování technické nebo finanční pomoci nezbytné k

  1. přepravě fosilních paliv, zejména uhlí, ropy a zemního plynu, z Ruska nebo přes Rusko do Unie, nebo
  2. naléhavému zabránění nebo zmírnění události, která by pravděpodobně měla závažný a významný dopad na lidské zdraví a bezpečnost nebo na životní prostředí.

Tyto zákazy se do 17. 9. 2022 nevztahují na plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy uzavřené přede dnem 16. 3. 2022, nebo z doplňkových smluv, které jsou pro plnění takové smlouvy nezbytné, pokud o tom byl příslušný orgán (v tomto případě Finanční analytický úřad) informován alespoň pět pracovních dnů předem.

Podle čl. 3 odst. 6 může Finanční analytický úřad povolit za podmínek, které považuje za vhodné, prodej, dodávku, převod nebo vývoz a poskytnutí technické nebo finanční pomoci, pokud určí, že

  1. je to nezbytné pro zajištění kritických dodávek energie uvnitř Unie, nebo
  2. jsou určeny pro výlučné použití subjektů vlastněných nebo výhradně či společně ovládaných právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, které jsou zřízeny nebo založeny podle práva některého členského státu.

Do 17. 9. 2022 nově není třeba k vývozu zboží nebo technologií uvedených na seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 833/2014, ve znění pozdějších předpisů, předchozí povolení Finančního analytického úřadu, má-li se vývoz realizovat na základě smlouvy uzavřené před 16. 3. 2022, při splnění podmínky informování FAÚ alespoň pět pracovních dnů předem. Po dni 17. 9. 2022 lze dodávky uskutečnit pouze na základě povolení Finančního analytického úřadu a jen v případech popsaných v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) č. 833/2014, ve znění pozdějších předpisů.


Zákaz technické pomoci

Sankčních předpisy přijaté v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, na níž se podílí i Bělorusko, zásadním způsobem zpřísňují dosavadní omezující opatření nebo zavádějí nové sektorové sankce ve vztahu k poskytování technické pomoci. Pod technickou pomocí se rozumí předávání pokynů, poradenství, školení, konzultací či předávání pracovních znalostí či dovedností, a to i v ústní formě a může se vztahovat k i vysokoškolskému vzdělávání a aplikovanému vědeckému výzkumu. V této souvislosti dne 23. 3. 2022 schválila Meziresortní koordinační skupina pro provádění mezinárodních sankcí v ČR níže uvedené doporučení.

Metodické doporučení pro vysoké školy a vědecko-výzkumné instituce ze dne 23. března 2022  (PDF)


Konec platnosti výjimek

27. 3. 2022 - Upozornění na absolutní zákaz dodávek letadel, jejich částí a součástí a poskytování souvisejících činností

Finanční analytický úřad informuje, že dnem 28. 3. 2022 končí možnost využít jakékoliv výjimky ze zákazů dodávek zboží a technologií vhodných pro použití v leteckém nebo kosmickém průmyslu uvedených na seznamu v příloze XI nařízení (EU) č. 833/2014 a poskytování oprav, prohlídek, související technické pomoci, zprostředkovatelských nebo jiných služeb, poskytování financování nebo finanční pomoci.

Podle čl. 3c nařízení Rady (EU) č. 2022/328, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014, se zakazují přímé nebo nepřímé dodávky zboží a technologií vhodných pro použití v leteckém nebo kosmickém průmyslu uvedených v příloze XI bez ohledu na to, zda pochází z Unie či nikoli, jakékoli fyzické osobě, subjektu či orgánu v Rusku nebo pro použití v této zemi. Současně se mimo jiné zakazuje přímo či nepřímo poskytovat opravy, prohlídky letadla či letadlových celků, nebo poskytovat související technickou pomoc, zprostředkovatelské nebo jiné služby, poskytovat financování nebo finanční pomoc související s tímto zbožím nebo technologiemi. Podle čl. 3c odst. 5 se tyto zákazy do 28. 3. 2022 nevztahují na plnění smluv uzavřených před 26. únorem 2022, nebo doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné.

Finanční analytický úřad upozorňuje, že po dni 28. 3. 2022 se uplatní absolutní zákaz na dodávky a činnosti stanovené v čl. 3c za stanovených podmínek, tudíž po tomto datu již nelze realizovat dodávky určeného zboží a tyto činnosti poskytovat ani v nich pokračovat. Vzhledem k tomu, že dnem 28. 3. 2022 končí také možnost poskytovat technickou pomoc, upozorňujeme s ohledem na vymezení pojmu „technická pomoc“ v čl. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 833/2014, že v důsledku tohoto zákazu nelze nadále poskytovat ani jakoukoli technickou podporu v podobě nehmotného přenosu technologií a souvisejících informací ve vztahu ke zboží a technologiím uvedeným v příloze XI nařízení (EU) č. 833/2014, tzn. např. dosavadním zákazníkům v Rusku umožňovat vzdálený přístup k manuálům apod. prostřednictvím internetu, a to ani ve formě přístupu do klientské zóny. Dále upozorňujeme, že nařízení (EU) č. 833/2014 v platném znění neumožňuje žádné další výjimky z těchto zákazů a rovněž tak upozorňujeme na zákaz obcházení těchto zákazů. V podrobnostech odkazujeme na čl. 3c nařízení (EU) č. 833/2014 v platném znění.


Sankční seznamy

Prostřednictvím Sankční mapy EU lze zjišťovat základní informace o aktuálních sankcích a sankcionovaných osobách a subjektech a rovněž si ověřit závazné znění omezujících opatření prostřednictvím odkazů do  aplikace EUR-Lex.

Seznam sankcionovaných osob v případě Ruska je uveden v Příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ve znění pozdějších předpisů a v případě Běloruska v Příloze I nařízení Rady (EU) č. 765/2006 ve znění pozdějších předpisů. Při vyhledávání těchto nařízení ve znění pozdějších předpisů je třeba zobrazit poslední konsolidovanou verzi nařízení a pokud existuje další nové změnové nařízení, které nebylo doposud zapracováno do této konsolidované verze, tak i toto. Vedle toho je však třeba zohlednit skutečnost, že některé osoby s ruskou nebo běloruskou státní příslušností se mohou nacházet i v tzv. horizontálních sankčních režimech (lidská práva, kybernetické útoky, chemické zbraně a terorismus), proto se doporučuje primárně, k získání základní informace využít nástroj Sankční mapa EU.

Vzhledem k opakujícím se dotazům na osoby a subjekty zařazené na sankční seznam EU Finanční analytický úřad upřesňuje, že v souvislosti se sankčním režimem EU vůči Rusku a Bělorusku nefiguruje na sankčním seznamu EU žádná česká fyzická ani právnická osoba (není však vyloučeno, že česká právnická osoba bude vlastněna nebo ovládána sankcionovanou osobou a pak se na ni sankce vztahují i když není na seznamu). Je důležité upozornit, že tato informace se vztahuje ke všem sankcionovaným osobám a subjektům v Příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ve znění pozdějších předpisů (v případě Ruska) a v Příloze I nařízení Rady (EU) č. 765/2006 ve znění pozdějších předpisů (v případě Běloruska). Na tyto subjekty se vztahuje zmrazovací opatření stanovené v čl. 2 výše uvedených sankčních předpisů. Provádění mezinárodních sankcí tedy i zmrazovací opatření se týká výhradně "mezinárodních sankcí" jak jsou vymezeny v § 2 zákona č. 69/2006 Sb. resp. seznamů EU a OSN, nikoli národních sankčních seznamů třetích zemí jako např. seznam OFAC (národní sankce USA).


Zákaz silniční dopravy v EU

V rámci 5. balíčku sankcí vůči Rusku a Bělorusku je od 9. dubna 2022 platný zákaz silniční přepravy zboží v rámci EU, včetně tranzitu, a to pro jakoukoli ruskou nebo běloruskou společnost/podnik provozující silniční dopravu.

Zákaz ve vztahu k běloruským silničním dopravcům je stanoven v článku 1zc, který byl změnovým nařízením (EU) 2022/577 ze dne 8. dubna 2022 vložen do "základního" nařízení (ES) č. 765/2006, ve znění pozdějších předpisů. Tento článek zakazuje všem podnikům silniční dopravy usazeným v Bělorusku přepravovat zboží po silnici na území Unie včetně tranzitu. Podle čl. 1zc, odst. 4, může příslušný orgán, kterým je v tomto případě Finanční analytický úřad, povolit přepravu zboží po silnici podnikem silniční dopravy usazeným v Bělorusku, pokud posoudí, že je to nezbytné a jde o nařízením stanovené případy.

Zákaz ve vztahu k ruským silničním dopravcům je stanoven v článku 3l, který byl změnovým nařízením (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022 vložen do "základního" nařízení (EU) č. 833/2014, ve znění pozdějších předpisů. Tento článek zakazuje všem podnikům silniční dopravy usazeným v Rusku přepravovat zboží po silnici na území Unie včetně tranzitu. Podle čl. 3l odst. 4, může příslušný orgán, v ČR Finanční analytický úřad, povolit přepravu zboží po silnici podnikem silniční dopravy usazeným v Rusku pokud se prokáže, že je to nezbytné a jde o nařízením stanovené případy.

O povolení výjimky ze zákazu pro běloruské silniční dopravce podle čl. 1zc odst. 4 nařízení (ES) č. 765/2006, ve znění pozdějších předpisů a ruské silniční dopravce podle čl. 3l odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014, ve znění pozdějších předpisů, je tedy třeba písemně žádat Finanční analytický úřad s dostatečným předstihem. FAÚ u žádosti posuzuje splnění nařízením stanovených podmínek, a to zejména podmínky nezbytnosti zajišťovat silniční přepravu podnikem silniční dopravy usazeným právě v Rusku nebo právě v Bělorusku. Nezbytnost takové silniční přepravy se posuzuje pouze pro tyto účely (stejné podmínky pro Rusko i Bělorusko):

  1. nákup, dovoz nebo přepravu zemního plynu a ropy, včetně rafinovaných ropných produktů, jakož i titanu, hliníku, mědi, niklu, palladia a železné rudy do Unie,
  2. nákup, dovoz nebo přepravu farmaceutických, lékařských, zemědělských a potravinářských výrobků, včetně pšenice, a hnojiv, jejichž nákup, dovoz a přeprava jsou podle tohoto nařízení dovoleny,
  3. humanitární účely,
  4. fungování diplomatických a konzulárních zastoupení Unie a členských států v Rusku / v Bělorusku, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo mezinárodních organizací v Rusku / v Bělorusku požívajících výsad podle mezinárodního práva,

Pouze pro Rusko je ještě stanoven účel:

  1. převoz nebo vývoz kulturního vlastnictví vypůjčeného v rámci formální kulturní spolupráce s Ruskem do Ruska

V rámci podané žádosti o povolení výjimky je třeba poskytnout veškeré relevantní informace a doklady potřebné pro vydání rozhodnutí s důrazem na nezbytnost přepravy zboží běloruským či ruským silničním dopravcem (proč nelze využít např. dopravce usazeného v EU, nebo v jakékoli třetí, "nezakázané" zemi nebo proč nelze využít jiný druh přepravy např. po železnici). Jako splnění podmínky „nezbytnosti“ nebude FAÚ akceptovat argument snížení nákladů na dopravu v případě použití "levnějšího" běloruského, resp. ruského dopravce, oproti jinému. Naopak relevantním důvodem může být např. přeprava zboží rychle podléhajícího zkáze nebo zboží s omezenou dobou expirace. Nezbytnou informací v žádosti jsou konkrétní údaje k běloruskému či ruskému dopravci, výrobci zboží (včetně jejich vlastnické a ovládací struktury - zda se mezi těmito osobami nenacházejí osoby, subjekty nebo orgány na sankčním seznamu EU), a také konkrétní údaje k přepravovanému zboží - nutno doložit jeho charakter, aby FAÚ mohl posoudit, zda jde o zboží spadající pod výjimky stanovené výše pod písmeny a) až e).

Podle výkladu Evropské komise by každá přeprava měla být povolena jednotlivě. Pouze, pokud to vnitrostátní právo umožňuje a FAÚ nebude mít pochybnosti, že řada přeprav bude identická nebo je součástí stejné transakce týkající se stejného povoleného zboží, pak může na základě vlastního posouzení povolit i takovou silniční přepravu.

Je třeba mít na zřeteli, že cílem tohoto sankčního opatření je omezit přepravu zboží ze strany ruských a běloruských silničních dopravců po území EU a omezit podnikatelskou činnost tohoto ruského a běloruského sektoru, potažmo profitování režimu těchto zemí ze silniční přepravy.

Z výše uvedeného však vyplývá, že silniční dopravci z Ruska a Bělorusku nemají zakázáno přepravovat osoby a jejich osobní věci (např. turisty, novináře, diplomaty).

Upozorňujeme na čl. 12 nařízení (EU) č. 833/2014 a čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 765/2006, kterými se explicitně zakazuje vědomá a záměrná účast na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů uvedených v těchto nařízeních.

Vzhledem k tomu, že se o žádostech o výjimku vede řízení podle správního řádu a ve lhůtách podle tohoto právního předpisu, FAÚ důrazně upozorňuje, že o případné výjimky ze shora popsaných zákazů je třeba žádat s dostatečným předstihem, nikoli např. až v situaci, kdy je zboží v přepravě a je zastaveno celními orgány na vnější hranici EU při vstupu do EU.


Veřejné zakázky

Finanční analytický úřad informuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo na základě diskuse expertní skupiny a za konzultace s FAÚ stanovisko týkající se Dopadu mezinárodních sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek. Stanovisko je primárně určeno pro zadavatele a přibližuje provádění sankčních opatření stanovených v čl. 5k nařízení Rady (EU) č. 833/2014 a v dalších dotčených sankčních předpisech. V podrobnostech FAÚ odkazuje na toto stanovisko.

Newsletter

Chcete mít přehled o aktuálních informacích ze světa AML a mezinárodních sankcí? Odebírejte náš newsletter a budete vždy v obraze.

Odebíráním newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů.