Mezinárodní sankce
Mezinárodní sankce obecně
Mezinárodní sankce jsou souhrn omezujících opatření, jež mezinárodní společenství (OSN) a EU používají jako nástroj k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, k ochraně základních lidských práv a k boji proti terorismu. Jsou přijímány formou rezoluce Rady bezpečnosti OSN (RB OSN), resp. rozhodnutím Rady EU a nařízením Rady EU nebo Evropská komise.
Pokud mezinárodní sankce nevycházejí z rezoluce RB OSN, ale byly stanoveny jen na úrovni EU, hovoříme o tzv. autonomních sankcích EU. Takové sankce jsou závazné a vynutitelné jen:
- na území EU,
- na palubě letadla nebo plavidla členských států (ČS EU) a
- pro fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého ČS,
- pro právnické osoby a jiné subjekty založené nebo zřízené podle práva některého ČS EU a
- na jakoukoli obchodní činnost vykonávanou zcela nebo částečně v rámci EU
Mezinárodní sankce mohou spočívat např. v omezení obchodu a služeb včetně peněžních služeb a služeb na finančních trzích, v omezení cestování konkrétních fyzických osob, v omezeních na úseku dopravy a spojů, technické infrastruktury, ale i na poli vědeckotechnických, případně i kulturních a sportovních styků.
Podrobnější informace k problematice mezinárodních sankcí, jejich účelu a způsobu přijímání lze nalézt na stránkách Evropské Rady a Rady EU.