Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

PRÁVNÍ AGENDA EVROPSKÁ A MEZINÁRODNÍ

Evropské právo – Směrnice

Směrnice jako evropský právní předpis je závazná pouze ve svém výsledku, a to pro ty členské státy, kterým je určena. Směrnice by měla být do právního řádu členského státu implementována ve stanovené lhůtě, a to tak, aby s ní bylo vnitrostátní právo plně v souladu.

V oblasti AML/CFT jsou stěžejní tyto směrnice:

Konsolidované znění – IV. a V. AML směrnice

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (tzv. 5. AML směrnice)

V. AML směrnice

Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

IV. AML směrnice

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (tzv. 4. AML směrnice)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV

Evropské právo – Rozhodnutí

Rozhodnutí je závazný právní akt ve všech svých částech, avšak pouze pro toho, komu je určeno. Je tedy stejně jako nařízení přímo závazné. Rozhodnutí může být určeno jak konkrétnímu členskému státu, ale také jeho vnitrostátním subjektům.

Dokumenty ke stažení:

Mezinárodní právo – Úmluvy

Za prameny mezinárodního práva v oblasti AML/CFT lze označit níže uvedené Úmluvy.

Vídeňská úmluva

Prvním mezinárodním dokumentem na poli boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti je Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, přijatá ve Vídni 19. prosince 1988, jež je označována také jako Vídeňská úmluva. Tato úmluva zavazuje nejen signatářské státy ke kriminalizaci praní špinavých peněz z drog a obsahuje závazek členských států vytvořit samostatnou skutkovou podstatu trestného činu praní špinavých peněz a vytvořit opatření pro identi a fikaci, vystopování, zmrazení nebo zkonfiskování příjmů z obchodu s drogami. Československo podepsalo Vídeňskou úmluvu 7. prosince 1989 a úmluva pro něj vstoupila v platnost 2. září 1991.

 

Štrasburská úmluva

Výše uvedenou Vídeňskou úmluvu následovala Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z roku 1990, označovaná také jako Štrasburská úmluva, jež byla ratifikována všemi 28 členskými státy EU a pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 1. března 1997. Jejím cílem je podpora mezinárodní spolupráce při identifikaci, vyhledávání, zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti a jejím významným přínosem je zaměření se na výnosy z veškeré závažné trestné činnost, a již ne pouze z nelegálního prodeje drog.

 

Palermská úmluva

Významnou úmluvou je Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, přijatá v New Yorku dne 15. listopadu 2000. Ze strany České republiky došlo k podpisu v Palermu dne 12. prosince 2000, proto je označována jako tzv. Palermská úmluva. Úmluva pro ČR vstoupila v platnost dne 24. října 2013 a v současné době má 189 smluvních stran. Účelem Úmluvy je podporovat spolupráci s cílem účinnější prevence a boje proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Úmluva mimo jiné požaduje zavedení trestnosti legalizace výnosů z trestné činnosti, pokud jde o jednání spáchaná úmyslně. Usiluje také o zavedení opatření k boji proti praní špinavých peněz, která zahrnují nejen regulaci a kontrolu finančního sektoru v této oblasti, ale též založení finančních zpravodajských jednotek a nastavení spolupráce a výměny informací na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

 

Varšavská úmluva

Vídeňská úmluva byla doplněna a novelizována tzv. Varšavskou úmluvou z roku 2005, která rozšířila rozsah i na problematiku financování terorismu a dále stanoví povinnost států vytvořit finanční zpravodajskou jednotku, vyzvedává význam Doporučení FATF a vyžaduje od signatářů jejich včlenění do právního řádu jako významného mezinárodního standartu. Česká republika není signatářem této úmluvy.

 

New Yorská úmluva

Dalším významným mezinárodním dokumentem, zabývajícím se financováním terorismu, je Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu, podepsaná dne 9. prosince 1999 v New Yorku. Smluvní státy se v ní zavazují stanovit ve svých právních řádech trestnost nejrůznějších forem financování terorismu, přijmout opatření pro identifikaci, odhalování a zmrazení nebo zabavení jakýchkoliv finančních prostředků určených k financování terorismu a vzájemně při těchto činnostech spolupracovat. Úmluva zavádí také odpovědnost právnických osob za financování terorismu, kdy stanoví, že každý stát přijme v souladu se svými vnitrostátními právními principy nezbytná opatření k tomu, aby právnickou osobu nacházející se na jeho území nebo zřízenou podle jeho zákonů bylo možno činit odpovědnou, jestliže se fyzická osoba odpovědná za řízení nebo kontrolu této právnické osoby dopustila v této funkci trestného činu financování terorismu. Jedná se o první mezinárodní smlouvu, ve které je jednoznačně vymezen a definován pojem terorismus. Pro Českou republiku vstoupila smlouva v platnost dne 26. ledna 2006.

 

Mezinárodní právo – Doporučení (FATF)

Finanční akční výbor (FATF) vydává mezinárodní standardy v boji proti praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení ve formě svých Doporučení. Doporučení byla poprvé vydána v roce 1990 a od té doby byla několikrát revidována. Naposledy prošla velkou revizí v roce 2012.

Doporučení doplňuje Metodologie FATF k hodnocení účinnosti národních systémů boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení a k hodnocení souladu těchto systémů s Doporučeními.

Aktuální dokumenty ke stažení:

Pro doporučení FATF, které již nejsou platné, navštivte archiv dokumentů FATF.