Legislativa a metodika

Úvod do problematiky

Základním právním předpisem obsahujícím pravidla směřující k potírání praní špinavých peněz a financování terorismu přijatým na národní úrovni je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále také „AML zákon“). Jde o předpis zajišťující implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (tzv. IV. AML směrnice), a zároveň adaptující nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící.

Prostřednictvím zákona o evidenci skutečných majitelů dochází k transpozici některých dalších požadavků tzv. V. AML směrnice, přičemž tato oblast (a to jak hmotněprávní, tak i procesněprávní úprava) je nově soustředěna v jednom právním předpise. Zákon o evidenci skutečných majitelů spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti.

Provedení ustanovení AML zákona vážících se k systému vnitřních zásad u povinných osob, jež jsou finančními institucemi podléhajícími podle příslušných sektorových předpisů dohledu České národní banky, je zajištěno vyhláškou České národní banky č. 87/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Vzor služebního průkazu pracovníků Finančního analytického úřadu je upraven ve vyhlášce č. 53/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu zaměstnanců Finančního analytického úřadu.

Často kladené dotazy

Kdo je politicky exponovaná osoba?

Fyzická osobu, které byla svěřena veřejná funkce značného významu, která s sebou nese významné rozhodovací pravomoci a jejíž rozhodnutí dopadá na nakládání s finančními prostředky, a to jak v celostátním, tak v regionálním měřítku, dále fyzická osoba, které byla svěřena veřejná funkce značného významu, když tuto funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci, a další fyzické osoby, které jsou na uvedené vnitrostátní či zahraniční PEP napojené. Blíže viz ustanovení § 4 odst. 5 AML zákona a Metodický pokyn č. 7 – Opatření vůči politicky exponovaným osobám.

Jak zjistím, zda je daná osoba politicky exponovanou osobou?

Zda je klient PEP lze zjistit využitím vnitrostátního seznamu funkcí PEP, která je přílohou Metodického pokynu č. 7, vlastním šetřením např. za využití otevřených zdrojů informací apod., použitím některého z komerčních systémů pro kontrolu a vyhledávání „rizikových“ klientů nebo písemným prohlášením klienta při identifikaci na počátku obchodu/obchodního vztahu.

V jakém rozsahu zjišťovat v rámci kontroly klienta majetek politicky exponované osoby?

Povinná osoba má u klienta PEP povinnost přezkoumávat v rámci procesu kontroly klienta zdroj peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká (ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) AML zákona), a dále přijmout přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku (ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) AML zákona).

Jaký je rozdíl mezi zdrojem peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a původem majetku?
Zjišťování zdroje peněžních prostředků by mělo primárně směřovat ke zjištění informací o zdroji majetku klienta, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a zjištění dalších případných souvisejících informací – např. informací o předchozím či následném toku peněžních prostředků či převodu majetku (od koho a kam se majetek přesouval), nebo informací o objemu takového majetku, o frekvenci získávání/generování takového majetku či peněžních prostředků v čase. Pojem původ majetku je vykládán v souladu s občanským zákoníkem, tedy jedná se o souhrn všeho, co dané osobě patří. V rámci tohoto opatření tak dochází ke zjišťování původu veškerého majetku dané osoby, nikoli pouze jeho podmnožiny, jež je bezprostředně užita v daném obchodu či obchodním vztahu.
Co je to vysoce riziková třetí země?
Za vysoce rizikovou třetí zemi je třeba považovat takovou jurisdikci, která neplněním či nedostatečným plněním opatření v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu představuje významnou hrozbu pro mezinárodní finanční systém. Dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) bod 3 AML zákona se pak vysoce rizikovou třetí zemi rozumí země, kterou na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou. Přímo použitelným předpisem Evropské unie je v daném případě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, zahrnující státy, které dle názoru Evropské komise "představují významné riziko pro finanční systém unie". Jiným důvodem, a současně tím stěžejním, je zde myšlen seznam vysoce rizikových třetích zemí sestavený Finančním akčním výborem (Financial Action Task Force, FATF).
Jaký je rozdíl mezi seznamem EU a seznamem FATF?
Evropská unie do značné míry „překlápí“ seznam sestavený FATF, s tím, že tyto seznamy jsou průběžně aktualizovány.
Mohu si jako povinná osoba vytvořit svůj vlastní seznam vysoce rizikových třetích zemí?
Seznamy vysoce rizikových třetích zemí vydané Evropskou unií a FATF je třeba považovat za primární zdroj informací a současně za minimální standard, přičemž s ohledem na mezinárodní vývoj nejde v žádném případě o seznamy konečné. Finanční analytický úřad nikterak nebrání povinným osobám, aby si „svůj“ seznam vysoce rizikových třetích zemí aktualizovaly a rozšířily podle konkrétních okolností, naopak doporučuje s těmito seznamy pracovat a případně si na „svůj“ seznam pro potřeby své činnosti zařadit země rizikové i z dalších hledisek (např. tzv. daňové ráje).
Jak má povinná osoba postupovat v případě klienta usazeného ve vysoce rizikové třetí zemi?
U klienta usazeného ve vysoce rizikové třetí zemi je nezbytné postupovat velmi důkladně a obezřetně. Uplatní se obecná ustanovení AML zákona vztahující se k identifikaci klienta, u kontroly klienta se pak opatření uplatní bez ohledu na hodnotu obchodu (povinnost kontroly klienta tak vzniká současně s povinností jeho identifikace). Současně, tedy nad rámec „standardní“ identifikace a kontroly klienta, je povinnost uplatnit nový institut uvedený v ustanovení § 9a AML zákon – tzv. zesílenou identifikaci a kontrolu klienta. K podrobnostem viz. Metodický pokyn Finančního analytického úřadu zaměřený na kontrolu klienta.
AML zákon nedefinuje pojem "usazená osoba", jak tedy daný pojem vykládat?
S ohledem na zajištění souladu pojmosloví souvisejících právních předpisů je třeba pojem „usazení“ interpretovat ve smyslu pojmu „země původu“ definovaném v ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky České národní banky č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ze dne 11 dubna 2018.
Jaký je pro povinné osoby praktický význam doporučení FATF?

Samotná Doporučení FATF sice pro povinné osoby právně závazná nejsou, právně závazné ale samozřejmě jsou právní předpisy, které upravují stejné otázky jako Doporučení. Tyto právní předpisy na mnoha místech z Doporučení vycházejí, protože Doporučení představují celosvětově uznávané mezinárodní standardy v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení (AML/CFT). Příslušné evropské směrnice to ve svých preambulích výslovně uvádějí (viz recitál 4 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 v jejím původním, nenovelizovaném znění). A uvádí to také obecná část důvodové zprávy k zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Doporučení proto mohou pro povinné osoby představovat velmi cenný zdroj informací, pokud by chtěly do problematiky AML/CFT proniknout hlouběji a znát její širší mezinárodní kontext.

Spojte se s námi

Nenašli jste na webových stránkách to, co hledáte? Kontaktujte nás, rádi Vám poradíme.

Prosíme, berte na vědomí, že tento formulář funguje pouze jako doplněk orientace na našich webových stránkách a neslouží k získávání informací ohledně mezinárodních sankcí. Pro tento typ dotazů využijte emailové adresy viz kontakty. Děkujeme za pochopení.

Newsletter

Chcete mít přehled o aktuálních informacích ze světa AML a mezinárodních sankcí? Odebírejte náš newsletter a budete vždy v obraze.

Odebíráním newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů.