Informace pro nestátní neziskové organizace

V souvislosti s hrozbou terorismu byly ve světě zaznamenány případy zneužití nestátních neziskových organizací k financování terorismu. Neziskové organizace obecně nejsou tzv. povinnými osobami podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (dále jen AML zákon), s výjimkou činností stanovených AML zákonem, přesto mohou být vystaveny riziku zneužití k financování terorismu. Na tomto místě uvádíme stručnou informaci pro nestátní neziskové organizace s cílem napomoci ke zmírnění jejich zranitelnosti vůči případnému zneužití k financování terorismu.

Brožura - Osvěta pro neziskový sektor v oblasti boje proti financování terorismu (PDF)

Leták - Osvěta pro neziskový sektor v oblasti boje proti financování terorismu (PDF)

Co je financování terorismu?

Pojem financování terorismu je právně definován v § 3 odst. 2 AML zákona.

Financování terorismu je např.:

• vědomé poskytnutí legitimně nabytých prostředků teroristům nebo jejich podporovatelům
• poskytnutí školící místnosti k radikalizaci osob a k náboru zahraničních teroristických bojovníků
• poskytnutí prostředků na cestu zahraničního teroristického bojovníka
• desátky z finančních služeb, např. poukazovateli peněz, které skončí v rukou teroristů
• výpalné k projektu ve třetí zemi
• pomoc rodině teroristy
• vyvedení části prostředků za účelem podpory nebo financování terorismu nespolehlivým zaměstnancem.

Trestný čin financování terorismu je popsán v ustanovení § 312d zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

Co jsou mezinárodní sankce?

Česká republika je vázána mezinárodními sankcemi OSN a EU. Právní rámec k uplatňování mezinárodních sankcí stanoví zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (dále jen sankční zákon). Cílem těchto opatření je udržení a obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochraně základních lidských práv a boj proti terorismu. Z povinností stanovených sankčním zákonem na tomto místě jmenujeme:

• Každý má povinnost oznámit Finančnímu analytickému úřadu, že se u něj nachází sankcionovaný majetek.
• Sankční zákon také stanoví zákaz s takovým majetkem nakládat.
• Žádné finanční prostředky, ani jiné hospodářské zdroje nesmí být zpřístupněny, ať už přímo či nepřímo, sankcionovaným osobám.

Další informace k mezinárodním sankcím včetně seznamu osob, na něž se vztahují mezinárodní sankce, jsou k dispozici zde.

Jak může být legitimní nestátní nezisková organizace zneužita? Popř. jak můžou být zneužity právní formy nestátních neziskových organizací nebo její jméno?

Uvádíme příklady:

• Neznámá nebo domnělá organizace podvodně vyláká prostředky, které jsou následně užity k financování terorismu.
• Legálně zaregistrovaná organizace je napojena na teroristy nebo na jejich podporovatele.
• Zaměstnanec vyvede legitimně vybrané a legitimně směřované prostředky (nebo jejich část) na jiný účel, např. do třetí země, odkud prostředky putují do rukou teroristů.
• Organizace poskytne své prostory k setkávání extremistů, k jejich výcviku apod.
• Neexistující organizace pořádá falešnou sbírku.
• Prostředky nebo jejich část jsou předány teroristům namísto legitimních příjemců (třeba i formou výpalného ze strany teroristů).

Příklady byly volně převzaty z dokumentů FATF.

Co může nestátní neziskové organizaci pomoci ke zmírnění toho rizika?

• transparentní účet
• omezení hotovosti na nejnižší nutnou míru
• důsledná kontrola čerpání prostředků
• uplatňování zásady poznej svého klienta
• uplatňování zásady poznej svého příjemce
• důsledná vnitřní kontrola.

Jaké otázky by si měly nestátní neziskové organizace klást?

• Co nás čeká? Jak dobře známe situaci ve třetí zemi? Jak dobře známe své zaměstnance a spolupracovníky? Doma i v místě?
• Jaké máme kontrolní mechanismy?
• Nemůže našeho zápalu někdo zneužít?
• Byl projekt skutečně realizován?
• Jsou příjemci reální? Známe je? Jsme s nimi v kontaktu i nadále?
• Obdrželi příjemci veškeré jim určené prostředky? Neztratila se část cestou?
• Je vše řádně vyúčtováno?
• Nezneužívá někdo naše jméno?