Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Kopírování průkazů totožnosti

13.02.2017

Průkaz totožnosti ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb., lze bez souhlasu držitele pro účely zákonem stanovené kopírovat a v kopiích uchovávat jen tehdy, když to zákon výslovně ukládá, tedy pokud ze zákona kopírování takového dokladu vyplývá jako uložená povinnost. Např. v § 8 odst. 9 a v § 9 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb., se uvádí, že „povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona“. Jedná se o možnost, nikoli povinnost, nicméně pořizování kopií dokladů v rámci identifikace klienta lze jednoznačně doporučit jako nástroj vhodný z hlediska omezování rizik, spojených s procesem identifikace. Souhlas s kopírováním podle stanoviska uplatňovaného Úřadem na ochranu osobních údajů nelze ani vynucovat obecnými podmínkami obchodní či spotřebitelské smlouvy. Navíc uvedený text nehovoří přímo o průkazech totožnosti, ale obecně o dokladech předkládaných v souvislosti s identifikací či kontrolou klienta, přičemž na průkazy totožnosti jako je občanský průkaz či cestovní pas se vztahují zvláštní zákony (zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech), které lze v této souvislosti označit jako speciální i vůči zákonu č. 253/2008 Sb. Standardem tedy je zaznamenat příslušné identifikační údaje z předloženého průkazu totožnosti, přičemž tento úkon lze se souhlasem jeho držitele nahradit pořízením kopie takového průkazu. Naopak povinnost pořízení a uchování kopie průkazu totožnosti ukládá zákon č. 253/2008 Sb., v § 10 odst. 4 a v § 11 odst. 7 písm. a) bod 1.